Přeskočit na obsah

Rozhovor v magazínu InZlín

Rozhovor s terapeutkou ing. Alenou Cetkovskou – únor 2014

1. Máme za sebou leden, měsíc, do kterého řada lidí vstupovala rozhodnuta dodržet svá předsevzetí. V tuto chvíli je ale možná už i porušila, či vzdala úplně. Jak se dá dopracovat k tomu, aby člověk svá předsevzetí dodržel?

Doporučuji dávat si reálné a spíše krátkodobé nebo střednědobé cíle. Případné dlouhodobé cíle rozdělit na více menších kroků a postupně se je snažit naplnit. Vždycky, když dosáhnete vytčeného cíle, máte důvod k oslavě a můžete se vydat splnit si další cíl. Důležitá je u toho i naše víra, vytrvalost.

2. Předsevzetí a změny řešíme často na začátku roku, ale je v roce nějaké období, kdy je dobré začínat s novými věcmi?

Nejlepší je začít ihned, jakmile pocítíte impulz ke změně. Myslíte-li své předsevzetí vážně, dokažte to tím, že začnete hned. Impulz obvykle provází vnitřní motivace a energie („nabuzení“), které vám začátek může velmi usnadnit. Jakmile začnete naplnění předsevzetí odkládat, podlamujete si vlastní motivaci a tím i šanci na úspěch. Začněte tedy opravdu ihned ještě v ten samý okamžik. Tradiční období můžete využít k „výroční“ rekapitulaci a poučení (které opět aplikujete ihned).

3. Takže se dá říct, že je dobré začít v okamžiku, kdy jsme skálopevně přesvědčení?

Ano. Uvedu dva příklady z mojí praxe. Přišla ke mně paní toužící po práci, která by ji bavila a naplňovala. V průběhu terapie pochopila a uvolnila překážky bránící ji ve splnění tohoto svého přání. Krátce nato jsem od ní obdržela zprávu, že se jí její sen splnil. Měla jsem u sebe i desetiletou holčičku, která si velmi přála mít doma kočičku. Bohužel však měla na kočky silnou alergii. Její velká touha a odhodlání ji pomohla v průběhu terapie odstranit alergii a dnes má doma krásnou kočičku.

4. Zeptám se konkrétně. Co má dělat člověk, který si stále vybírá povahově i typově stejné partnery, má pocit jakoby se točil v kruhu?

To, že si svou situaci uvědomíte, je výborný začátek. V těchto případech často velmi pomůže, když situaci proberete s někým, komu důvěřujete. V některých případech postačí kamarád či kamarádka, někdy je vhodnější zajít za odborníkem, například psychologem nebo terapeutem. Zpravidla potřebujete někoho, kdo situaci vidí zvenčí a pomůže vám najít cestu ven.

5. Může taková změna člověka i fyzicky bolet?

Změny jsou pro nás ve své podstatě náročné. Můžeme je dokonce chápat i jako výzvy. Bytostně tíhneme k jistotám, tedy k tomu, co už známe, a to i přesto, že nám aktuální situace nevyhovuje nebo v ní nejsme šťastní. Máme ale poměrně dobrou představu o tom, co nás v ní čeká, máme „jistotu“. Změna s sebou přináší neznámo. Neznámo je obvykle doprovázené strachem a nejistotou. Někteří lidé si stěžují na svého šéfa. Mnoho z nich ale nenajde odvahu se ozvat či dokonce podat výpověď. Bojí se, co by se pak stalo. Přitom se nezřídka stává, že zpětně, s odstupem času, si za svou odvahu děkují a říkají si, jak bylo skvělé, že z té firmy odešly. Dnes mají novou práci, ve které jsou spokojeni, s lepšími vztahy, lepším finančním ohodnocením apod.

6. Chodí za Vámi třeba i lidé, kteří chtějí změnit něco na svém partnerovi? Mám ho ráda, ale tohle mi opravdu vadí…

V těchto případech je třeba pochopit, že jediní, koho jsme schopni měnit, jsme my sami. Je to i o přijetí individuality toho druhého. Partnerovo chování je často reakcí na naše chování.

7. Když k Vám člověk přijde zapracovat na sobě v této oblasti, není pak riziko, že když toho docílí, ocitne se najednou na jiné cestě než jeho partner a vede to k rozchodu?

Někdy to tak je. Každý máme jinou životní cestu. Někdo potká partnera a je s ním celý život. A někdo potká partnera, se kterým stráví určitý životní úsek, předají si to, proč se potkali, a jdou každý svou cestou. Zdá se mi, že mnoho rozchodů jsou útěky v domnění, že toho svého vysněného prince najdou jinde. Po čase se rozejdou i s oním novým „dokonalým“ a tak stále dokola.

V partnerském vztahu je lepší hledat spíše dlouhodobější cíl a uvědomovat si, co mi ten druhý dává, co já dávám jemu a snažit se vzájemné dávání a přijímání udržovat v rovnováze.

S páry, které ke mně přicházejí, hledáme souvislosti a vzájemné zrcadlení, analyzujeme jejich vzájemný vztah. Mám zkušenost, že když chtějí na vztahu pracovat oba partneři, většinou spolu zůstanou.

8. Od vztahů k počátku. S čím se rodí člověk na svět? Jste zastáncem teorie nepopsaného listu nebo naopak věříte, že si nese poselství například z minulých životů, že jsou jeho činy předurčeny osudem?

Myslím, že vše spolu souvisí. Datum narození, rodina, čas narození. Věřím v to, že děti si vybírají své rodiče i co si chtějí prožít. Jen to pak zapomenou a diví se, že rodičové jsou takoví a makoví.

9. Máte mezi klienty i malé děti, které potřebují vyladit, odčinit nějaké bloky, které jim třeba brání spát atd.?

Když ke mně přijdou rodiče s malým dítětem, které např. trpí nespavostí, nočním pomočování, vyžaduje neustále mámin prs apod., jedná se většinou o odraz dění v rodině, zejména u matky. Společně pak pracujeme na odstranění příčiny, například důvodu, proč se dítě bojí, že by ji maminka mohla opustit.

10. Lidé za Vámi chodí, protože něco řeší, to musí být vyčerpávající zabývat se „problémy“..?

Má práce mne baví a naplňuje. Vidím její smysl a úspěchy. Mám štěstí, že bydlím uprostřed přírody a ráda chodím do lesa na procházky. Taky mám po boku muže, který mne podporuje.

11. Kdo všechno jsou Vaši klienti? Chodí třeba i muži?

Ano, chodí ke mně i muži, a to jak kvůli soukromí, tak i kvůli své práci. Někdy je pošle manželka, někteří přijdou i sami od sebe. S mnohými se vídám opakovaně.

12. Doba se neustále mění a s ní lehce i oblasti zájmu lidí o svůj osobní rozvoj. S čím nejčastěji přichází?

Nejčastěji přicházejí lidé řešit své vztahy. Nejenom partnerské, ale i vztah k práci, k šéfovi, k dětem, k penězům… Čím dál více lidí se zabývá svým zdravím a hledá alternativní způsob svého uzdravení. Setkávám se i se závislostmi, fóbiemi a depresemi. Mám klienty, které trápí fyzický vzhled nebo si neví rady se životem, rodiče s dětmi, či studenty, hlavně před zkouškovým obdobím a blížící se maturitou.

13. Posílají je rodiče, předpokládám..

Ne, studenti chodí sami. Občas mi naopak následně přivedou oni své rodiče.

Studenti, kteří za mnou přijdou, patří většinou k těm, kteří chtějí vzít svůj život do svých rukou, chtějí se změnit, hledají cesty. Pracuje se mi s nimi dobře. Jsou to milá setkání a mnohdy mě překvapí, jak mají jasno. Někdy se učím spíš já od nich.

14. Jaké používáte techniky, kterými se dá lidem pomoci?

Techniky kombinuji. Používám kineziologii, systemické (rodinné) konstelace, jejichž semináře vedu dodnes, jako doplněk používám automatickou kresbu, nejčastěji pak propojuji naši mysl s vnímáním a prožíváním těla. Věřím ve vnitřní inteligenci každého člověka, podle jeho popisu vnímání a cítění se nechávám vést a jsem průvodcem procesu daného klienta. Některé situace je vhodné řešit ve skupině. Pro tyto účely vedu různé prožitkové semináře zaměřené na konkrétní téma, pravidelná měsíční setkání a úplňkové meditace.

15. Kolem nás je řada případů, kdy se nějakému onemocnění přikládá původ v rodinné tragédii, o které se třeba v rodinném kruhu mlčí. Ovlivňují události v naší rodině nás samotné?

Zastávám názor pravdy. Je důležité vše dítěti, úměrně jeho věku, říci a vysvětlit, aby bylo schopno vnímat a pochopit, co se kolem něj děje. Existence rodinného tajemství je velice dobře vidět na seminářích rodinných konstelací. Rodina stejně ví a cítí, že se něco děje, ale neví proč. Členové rodiny jsou pak nejistí a některý z nich převezme roli za toho, o kom se nemluví.

16. Řada různých oborů poukazuje na to, že loňský rok s třináctkou na konci byl velmi náročný, plný náročných situací, ve vztazích i práci, že na jeho konci odpadl balast v podobě různých vytáček a neseriózností a zbyla ryzí realita dané věci. Tedy zásadní očista. Vnímáte to také tak?

Konec roku byl náročný pro spoustu lidí. Slyším to i v příbězích klientů.

17. Máte potřebu pozitivně ovlivňovat své okolí, svou rodinu? Tedy lehce jim naznačovat, že toto by šlo třeba jinak?

Občas se tomu neubráním, ale učím se stát bokem. Některé situace si musí prožít každý sám, na vlastní kůži pocítit důsledky a získat tak vnitřní motivaci a porozumění pro změnu sebe sama.

Děkuji za rozhovor.

Alena Cetkovská pracuje ve Zlíně jako terapeutka již od roku 2002. Pomáhá lidem překonávat obtížná období v jejich životě, vztazích, práci, vyrovnat se s onemocněním, jejich či někoho, na kom jim záleží, popřípadě se zbavit závislostí, a to jak formou individuálních sezení, tak prostřednictvím odborných seminářů, přednášek či skupinových terapií.

Rozhovor vyšel v magazínu InZlín – únor 2014, www.inzlin.info. Zveřejněno se souhlasem vydavatele.