Alenia - Kineziologie a konstelace - Zlín


[ Přeskočit na navigaci ] [ Přeskočit na text stránky ]

Kontakt, objednávky

ing. Alena Cetkovská, +420 737 927 271, http://www.alenia.cz, alena@alenia.cz

Poradna

bří. Jaroňků 4079, 760 01 Zlín (zobrazit na mapě), podrobnější informace


[ Zpět na kontakty ] [ Zpět na navigaci ]

Povídání s terapeutkou o životě (časopis Phoenix - únor 2014)

Na jednom setkání pro terapeuty jsem poznala velmi příjemnou ženu, která mě zaujala svoji jemností, jiskrným pohledem, celkovým vyzařováním a otevřeným srdcem. Je to terapeutka Alena Cetkovská, jejíž názory a postoje mě zaujaly a možná osloví a pohladí po duši i vás.

Aleno, co Tě přivedlo na duchovní cestu a kdy jsi zjistila, že chceš, nebo máš pomáhat lidem?

U mne to byl pozvolný proces. Už jako malá jsem ráda pozorovala lidi. Při rozhodování o studiu na vysoké škole byla psychologie jedna z variant. Nakonec jsem se rozhodla pro studium na VŠE, obor ekonomická statistika. Pak se narodili synové, kdy mladší se narodil se dvěmi vrozenými vadami a nedlouho poté mi umírala maminka na rakovinu. Jeden léčitel mi položil otázku, proč je neléčím sama. Prý všechno vím, jen si musím vzpomenout. Po rozchodu s bývalým manželem; mne kamarádka vzala na jeden psycho-astrologický seminář a o mojí další cestě bylo rozhodnuto. V roce 2002 jsem začala být průvodcem lidem na jejich životní cestě. Z počátku jsem to dělala souběžně se zaměstnáním, a v roce 2005 za podpory mého současného muže jsem dala výpověď a od té doby se tomuto svému poslání věnuji naplno. Nesmírně mě to baví a obohacuje.

Jsi spíše ten typ lidí, kteří se musí učit hodně technik, nebo využíváš spíše intuici a "dar od Boha“, který tě vede?

Využívám oboje. Poté, co mi několik léčitelů sdělilo, že mám dar pomáhat lidem, jsem se potřebovala od něčeho odrazit. Přece jen jsem byla vychovávána v tom, že je nutné nejdříve něco vystudovat. Moje cesta mne přivedla k metodě One Brain, kineziologii. Pak následovaly systemické (rodinné) konstelace, reiky, automatická kresba a poslední dobou je to práce s traumaty pomocí somatického prožívání našeho těla. Všechny tyto a další techniky mi dávají určitý základ pro moji práci s klientem, které jdou ruku v ruce s mojí intuicí, vnímáním, nasloucháním a cítěním.

V poslední době se hodně hovoří o důležitosti ženské energie. Jak toto téma vnímáš ty?

Ano, je to velice populární téma a je velice důležité. Vždyť jeden z nejstarších ženských rituálů je sdílení příběhů. Díky němu si ženy předávají své zkušenosti, posilují v sobě svou ženskou energii a napojení se na ženský zdroj Matky Země. Vedu semináře pro ženy Jsem žena!, který se dotýká hloubky naší duše. Je krásné pozorovat proměněné ženy na konci víkendu. Současně jsem si sama prožila, že soustředit pozornost jen na vnitřní ženu nestačí. V době přípravy semináře jsem se hodně věnovala ženské stránce sebe a najednou můj muž začal reagovat a chovat se jinak než obvykle. Hledala jsem proto příčinu a zjistila, že je smutný, protože si ho nevšímám. V tu chvíli jsem si uvědomila, jak nebezpečné a zavádějící je se věnovat jen jedné stránce nás samých. Je důležité dělat vše v rovnováze a harmonii. Dala jsem mu pozornost a ocenění a doma bylo zase vše v pořádku.

Pracuješ s lidmi a vyposlechneš si hodně příběhů, s nimi spojených témat a zátěží, které komplikují život. Co vnímáš, že je v dnešní uspěchané době důležité, abychom zůstávali v pohodě?

Vnímám, že je důležité převzít zodpovědnost za svůj život. Nehledat chybu a vinu v druhých. Vystoupit z role oběti. Když jsem si uvědomila, že nemusím čekat, až se ten druhý změní k obrazu mému, stala jsem se mnohem víc svobodnější a vyrovnanější. Jsem to já, kdo se může změnit a vyvíjet. Taky je důležité zastavit se a dopřát si čas pro sebe a pro své blízké.

Je nějaký konkrétní případ z tvojí praxe, o který by ses chtěla podělit?

Příběhů je hodně. Je pro mě vždy fascinující slyšet a vidět, co nám život přináší. Jak je pestrobarevný. Zhruba před rokem ke mně přišla mladá žena, která měla za sebou čtyři potraty a velmi s manželem toužili po dítěti. Začaly jsme společně intenzivně pracovat na uvolnění bloků a na změně přístupu k životu a letos v srpnu se jim narodil nádherný chlapeček. Nebo ke mně přišel muž trpící depresemi a s touhou po sebevraždě. Když jsme se podívali, co je za jeho touhou skryté a co je její příčinou – odešla deprese a vrátila se mu chuť znovu žít a vědomě prožívat svůj život. A tak bych mohla pokračovat.

Jak řešíš problémy u dětí? Věnuješ se výhradně jim, nebo i rodičům?

U malých dětí pracuji především s rodiči. Do určitého věku je dítě těsně spjato se svými rodiči, zpravidla s matkou. Proto dítě velice dobře odráží to, co se v matce nebo v rodině děje. Často se však setkávám s rodiči, kteří veškerou zodpovědnost za to, jak se dítě cítí a za jeho zdraví nechávají na něm. Chodí s ním od terapeuta k terapeutovi, od doktora k doktorovi a přitom mnohdy stačí, aby rodiče uzdravili sami sebe a svůj partnerský vztah. Aby změnili určitý svůj systém přesvědčení, svůj způsob chování. Když o tom hovořím s rodiči, stává se, že to nechtějí slyšet. Dítě přitom vynáší na povrch to, co není v rodinném systému zdravé. Je to podobné, jako když se ve třídě objeví vši. Pokud odvšivíš jen jedno dítě a vrátíš ho zpět do stejného prostředí, brzy přijde domů opět s plnou hlavou vší. Proto je důležité uzdravit prostředí, ve kterém dítě vyrůstá. Pracuji i se samotnými dětmi, které už jsou schopné komunikovat a spolupracovat.

Kde a jak nabíráš a obnovuješ své síly? Někdy mám pocit, že se stále někam ženeme a nestíháme regenerovat.

Mám ráda přírodu. Miluji procházky v lese a taky odpočinek na zahradě pod lípou nebo jabloní. Před několika lety jsem se přestěhovala do roubenky v přírodě, kde jsem obklopena lesem, loukou, lesní zvěří, ptactvem... Nasávám vůni a naslouchám zvukům přírody. To vše mi pomáhá regenerovat.

Pracuješ sama na sobě? Často se totiž setkávám s názorem, že terapeut už má "hotovo" a tudíž na sobě pracovat nemusí.

Taky jsem se s tímto názorem setkala. Je to nesmysl. Jsem přesvědčená, že každý člověk, který žije zde na Zemi, sem přišel s nějakým úkolem a nese si s sebou určitý příběh. Nejsem výjimkou. Neustále na sobě pracuji. Reaguji na situace, které mi život přináší, a učím se z nich. Průběžně se vzdělávám.

Je něco, co bys ráda vzkázala čtenářům Phoenixu?

Čtenářům Phoenixu přeji, ať se jim daří v životě, plní si své sny a mají otevřená srdce naplněná láskou, odvahou a radostí.

Za rozhovor děkuje Pavlína Moučková

Rozhovor vyšel v časopise Phoenix - únor 2014. Zveřejněno se souhlasem vydavatele.


[ Zpět na kontakty ] [ Zpět na navigaci ] [ Zpět na text stránky ]